– Jaké může být vysvětlení pro výskyt jak „on“ tak „my“ ve stejném verši? Byl bych vděčný za vysvětlení, které by nám bylo srozumitelné.
– Dále se říká, že výraz „my“ ve verši je používán kvůli oslovení Jibrílem. Je to pravda?
– Moje otázka zní: „Proč se v verši používá „my“?“ To se neptám… Proč v téže větě, když Bůh o sobě mluví „on“, pokračuje před koncem verše s „my“.
– A proč, když říká „on“, nepoužívá „já“, ale pokračuje s „my“?
Vážený bratře,
Význam 11. verše súry Zuhruf:
„On je ten, kdo spouští vodu z nebe podle míry. A my s ní oživujeme mrtvou zemi. A tak budete i vy vyvedeni ze svých hrobů.“
– První věta tohoto verše je:
„A On je ten, kdo z nebe spouští vodu v míře.“
výraz v překladu odkazuje na předchozí 9. a 10. verš. Tyto dva verše znějí takto:
„Řekněte jim:“
„Kdo stvořil nebesa a zemi?“
Pokud se mě na to zeptáš, tak určitě:
‚On je ten Mocný a Moudrý‘
(On, Alláh, je ten, který má absolutní moc, plnou moudrost a moudré rozhodnutí)
vytvořil.‘
říkají. A ten, kdo učinil z země kolébku pro vás a kdo na ní zřídil cesty a stezky, abyste se mohli orientovat, je
Je to on.
(Zuhruf, 43/9-10)
Používá se zde pro označení třetí osoby.
„relativní zájmeno“
který
„ten, který“
předponu/člen/číslo/závazek/předložku/souřadnici/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmínku/podmín
„A co…”
Lze to také přeložit jako:
Nicméně, co je třeba vědět v obou překladových variantách, je to, že první věta 11. verše súry odkazuje na 10. verš. Tam je třetí osoba.
„…Je to on“
protože se zde používá
-prostřednictvím odkazu
– byl použit stejný styl. To je také nutností arabského jazyka. Pokud se dvě věty vyskytnou vedle sebe, vypadají takto:
„A ten, kdo vám zemi učinil jako kolébku a kdo vám z ní udělal cesty a stezky, abyste se mohli orientovat,“
Je to on.
”
(10)
A ten, kdo z nebe spouští vodu v určitém množství,
Je to on.
(11). (Stejný styl je použit i v následujícím 12. verši:
„A ten, který stvořil všechny druhy, a ten, který pro vás stvořil lodě a zvířata, na kterých můžete cestovat.“
Je to on.
”)
– Pokud jde o záležitost „MY“:
Překlad druhé věty 11. verše súry zní takto:
„S ním oživíme mrtvou zemi. A tak budete i vy vyvedeni ze svých hrobů.“
Jak je vidět, i předchozí věta
„ten, který / ten, co“
v této větě je použit jakýsi ekvivalent zájmena třetí osoby jednotného čísla, zatímco ve druhé větě
„my… dáváme život“
obsahující první osobu množného čísla, tj.
„enšernâ“
byla zmíněna tato funkce.
– Zde dochází ke změně v mluvnickém stylu, kdy se z třetí osoby jednotného čísla přechází na první osobu množného čísla.
„tefennün“
bylo provedeno. Jinými slovy, předchozí styl vyjádření byl změněn. V rétorice se tomu říká
„umění lichocení“
říká se.
V arabštině je toto umění velmi rozšířené a je také často používaným literárním prostředkem v Koránu.
Například v prvních čtyřech verších súry Fatiha je použit styl, který se týká třetí osoby:
„Ve jménu Alláha, nejmilostivějšího a nejlaskavějšího. Veškerá chvála patří Alláhovi, Pánu světů, nejmilostivějšímu a nejlaskavějšímu, Králi dne soudu.“
V následujícím 5. verši se však styl mění a přechází se k druhé osobě jednotného čísla:
„Jen tobě sloužíme, jen od tebe žádáme pomoc!..
Cílem tohoto umění komplimentů je vnést do vyjádření nový život a dodávat smyslu svěží rozměr. Stejný cíl byl sledován i v daném verši.
A to tak, že:
Od 9. verše
-jako odpověď na otázku-
Je zde zmíněno stvořitelské působení Alláha. V následujících 10. a 11. verších jsou uvedeny podrobnosti a téma stvoření je zdůrazněno. Nicméně v 11. verši…
„oživení mrtvé země vodou sestupující z nebe“
Aby se v této záležitosti moc, vědomost a moudrost Boha živě vryly do myslí a srdcí, zasáhl osobně a přímo samotný Bůh.
„my…“
řekl.
– V verši
„Enšertu“
(Já… dělám život)
místo
„ENŠERNA“
(My dáváme život)
Smyslem slova je vyjádřit majestátnost, velikost a nekonečnost moci Alláha. (Používá se v Koránu pro Alláha)
„my“
Zde se vyskytuje poměrně hodně zájmen.
Obecně řečeno, v Koránu je řečeno o Alláhovi
„já“
místo
„my“
Smysl jeho použití lze vysvětlit takto:
a)
Tímto Bůh vyjádřil svou vlastní majestátnost a velikost.
b)
Bůh
„my“
tímto poukazuje i na svá vlastní jména a přídavná jména. Například v verši, který je nám předmětem,
„My, kteří jsme nositeli nekonečné moci, vědomostí, moudrosti, milosrdenství… oživujeme mrtvou zem deštěm.“
Tímto se poukazuje na to, že déšť je ztělesněním milosrdenství a že vzkříšení lidí je důsledkem těchto jmen a atributů.
Pro více informací klikněte zde:
– Nebylo by lepší, kdyby se v prvním verši Súry Al-Isrā místo „naše znamení“ použilo „jeho znamení“?
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
