– Jsem ateista.
„Všichni proroci mají svůj zázrak, kdyby neměli zázraky, nikdo by jim nevěřil.“
řekl jsem. A on mi
„Pouze ti, kdo je viděli, si mohou být jisti, že se ty zázraky skutečně staly. Následující generace a my jsme je neviděli. Proto například nikdy nemůžeme vědět, zda se Ježíšovy zázraky staly. Ti, kdo je viděli, pochopí, že je skutečný prorok. Následující generace, jelikož je neviděly, nemohou nikdy vědět, zda je to skutečný prorok, nebo falešný.“
řekl.
– Myslím si, že například, když věří v Ježíše Krista, tak museli vidět zázraky, protože ho považují za skutečného proroka.
Je můj názor správný, nebo má pravdu ten ateista?
Vážený bratře,
– Máte pravdu.
Kdykoli se objeví nějaký prorok, vždycky má něco, čím lidi přesvěční.
„božské poselství“
Provedl jeden nebo několik zázraků, které bychom mohli považovat za důkaz. Někteří lidé v té době se na základě těchto zázraků obrátili k víře.
Když se v historických pramenech dozvíme o některých událostech, věříme jim, i když jsme jim nebyli přítomni. Protože ne každý má šanci být svědkem každé události.
Dnešní zákony platné ve fyzice, chemii, astronomii, medicíně a podobných vědních oborech,
Kolik lidí vidělo vědecká data?
Nemluvě o nás, obyčejných lidech, ale i mezi odborníky se jen zlomek z těch, kteří se zabývají těmito tématy, osobně se s těmito experimenty a zjištěními setkal.
Proto není nutné všechno vidět na vlastní oči.
I vnímání věcí myslí je důležitým okénkem do testování.
My ty poznatky vědců přijímáme rozumem, ne očima.
Stejně tak se i o zázracích proroků můžeme dozvědět z historických pramenů, i když je nevidíme na vlastní oči.
Nejslavnější události v historii jsou nepochybně ty, které upoutaly nejvíce pozornosti.
„Že obdržel zjevení od Alláha“
Jedná se o jev, kdy se objevují proroci, kteří něco říkají. Pokud věříme v existenci sumerského krále, babylonského krále, které jsme nikdy neviděli, pak musíme věřit i v existenci Abrahama, Mojžíše a Ježíše.
Závěrem,
I když jsme neviděli zázraky proroků, slyšeli jsme o nich. Protože se o nich vyprávělo z generace na generaci.
-i když bez detailů-
v podstatě je to zjevné a bezpochyby to tak je.
– I ateista má podle svého pohledu pravdu:
Protože pro materialisty je důležitější oko než rozum. Nevěří v to, co nevidí na vlastní oči. Nicméně, rozum také nevidí, ale oni ho nepopírají…
– Nicméně je také pravdou, že když dnes někoho vyzýváme k víře v předchozí proroky, nemáme k dispozici žádný hmotný důkaz. Protože zázraky těchto proroků byly smyslové / oslovovaly smysly.
Jelikož není možné dnes tyto události znovu zopakovat, je nemožné, aby se víra založená na zázracích stala skutečností. Například, kdybychom někomu řekli, že Mojžíš proměnil svou hůl v hada, nebo že Ježíš vzkřísil mrtvé, a druhá strana by odpověděla, že to neviděla a bez vidění tomu nevěří, pak už není co dělat.
Proto je Korán, největší zázrak posledního proroka Mohameda (s.a.v.), prezentován jako zázrak rozumový, vedle smyslových zázraků.
Rozum není jako oko. Má schopnost chápat nadčasové a nadprostorové pojmy. A Korán je právě proto, že vychází z této schopnosti rozumu, příkladem nadčasového a nadprostorového, univerzálního zjevení.
Například, kdyby se někdo i po patnácti stoletích zajímal o proroctví proroka Mohameda (s.a.v.), nemusí se vracet patnáct století zpět. Může se podívat přímo do Koránu, který má k dispozici, a pochopit jeho nadřazené postavení a uvěřit v něj.
V následujícím hadísu (proroctví) poukazuje Prorok Mohamed (s.a.v.) na tuto rozumovou stránku zázraku Koránu a vysvětluje její moudrost:
„Každému prorokovi, kterého Bůh poslal, dal Bůh zázrak, díky kterému lidé uvěřili. Můj zázrak je však odlišný od jejich – je to odhalení/Koran, které mi Bůh zjevil. Proto doufám, že v den zmrtvýchvstání budu prorokem s největším počtem následovníků.“
(Buhárí, Ittisám, 1)
Je to oprávněná naděje, protože jediným zázrakem, který platí navždy, je Korán.
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
