– Prorok Mohamed během noci Miradž (nebeského putování) řekl mekkým pohanům, že navštívil Al-Aksu, ale pohané mu nevěřili. Gabriel mu v té chvíli ukázal Al-Aksu a on, po prohlédnutí mešity, popsal okna a dveře. (Buhari, Menakıb’ül-Ensar, 41)
– Ale v té době byl Betlém zničený, nezbyla po něm ani trocha, byla to úplná zřícenina. Později tuto oblast očistil chalíf Umar. To znamená, že tam nebyly žádné dveře, okna ani mešita, a je jisté, že mešita v té době tam nebyla, jak dokládají jak islámské, tak historické záznamy.
– Takže, jaký dveře a okno a mešitu prorok popsal? Bu bu zprávy jsou buď smyšlené, nebo prorok je v pozici lháře. Jiné vysvětlení není, protože žádná mešita, která by měla okna a dveře, tam není. Můžete to vysvětlit?
Vážený bratře,
– Většina islámských teologů se shoduje na tom, že první mešitou, ke které se muslimové modlili, byla
Mešita Al-Aksá
jehož okolí bylo posvěceno
Jeruzalém
(Když jsou v Jeruzalémě), jsou v alianci.
Některé historické prameny uvádějí, že Jeruzalém byl v roce 70 po Kristu zničen a že při této události byl zničen i chrám na hoře Sión. Nicméně toto místo bylo znovu…
byla známá jako svatyně a uchovávala pozůstatky Jeruzalémského chrámu. Právě o těchto pozůstatcích nám prorok Mohamed poskytl informace.
V současné době Židé
„Západní zeď“ (Západní zeď, také známá jako Stěna nářků)
A muslimové zase
„Bůh ví, co je za zdí“
Zeď, kterou nazývají [jméno], je pozůstatkem starého chrámu.
Po dobytí Jeruzaléma v roce 638 n. l. za vlády chalífy Umara (ra) byl na místě starého chrámu postaven chrám Al-Aksá. To, že ho Umar (ra) zvolil za místo modlitby, vyplývalo z posvátnosti a významu tohoto místa.
Mešita Al-Aksá byla později rozšířena za vlády Abd al-Malika ibn Marwána, jednoho z umjovských chalífů. Osmiboká budova, která se nachází v těsné blízkosti mešity Al-Aksá a kterou dnes turečtí muslimové považují za mešitu Al-Aksá,
Klenba skal
Tento chrám byl rovněž postaven Abd al-Malikem ibn Marwanem.
V dnešní době se tímto mešitem, o kterém se zmiňuje první verš súry Al-Isrā, rozumí:
Mešita Al-Aksá
Tvrdění, že taková mešita neexistovala, nenašla u islámských teologů uznání. Všichni uznávaní teologové se shodují, že se jedná o mešitu Al-Aksá v Jeruzalémě. Nicméně, v té době v Jeruzalémě mešita v dnešní podobě neexistovala, jak se zmiňuje v některých verších Koránu.
„Chrám“
Je historicky zřejmé a pravdivé, že se zříceniny budovy, o které se zmiňuje, nacházejí na tomto místě.
Toto místo
„Jeruzalém / Betlém“
nazývalo se to tak. A právě toto je místo, které navštívil Prorok Mohamed (s.a.w.).
„Jeruzalém“
Tento názor vyslovují všichni slavní teologové a exegeté.
Například v Kadı Beyzâvîho výkladu
„Al-Aksá“
při zveřejnění jména:
„Tím je myšlen Jeruzalém. Protože v té době tam ještě žádná mešita nebyla.“
tak se říká. Stejnou větu nacházíme v Nesefího a Hazinově výkladu. Také výklad přenášený od Ibn Abbaase je totožný. Stejně tak se tato věta vyskytuje ve výkladu Elmalılı Hamdi Yazıra.
„Mešita Al-Aksá“
V souvislosti s výše uvedeným zněním se uvádí následující vysvětlení:
„Al-Aksá je svatyně v Jeruzalémě, Al-Džamí‘ al-Aksá. Jak je uvedeno v hadísu o noční cestě (Isrá):“
„Nasedl jsem na Buráka a dorazil do Jeruzaléma.“
což znamená, že se jedná o Jeruzalém a jeho okolí.“
(Elmalılı, Jazyk Koránu, náboženství pravdy, 5/276)
K hadísu o noční cestě (Isra), na který se zde odkazuje, viz Buhárí, Bed’u’l-Halk, 6; Muslim, Imán, 259, 264; Nasá’í, Sálát, 10; Tirmizí, Tefsír súry Isrâ 2, 17; Ahmad ibn Hanbal, III/148, IV/208, V/387, 392, 394.
– Al-Aksá
vysvětlení, které v teologických zdrojích poukazuje na Jeruzalém
„Dům svatý“
Existují desítky výkladů, ve kterých se toto slovo používá.
(Například viz výklad daného verše u Taberího, Zeccádže / Maani’l-Kur’an, Maverdího, Sa’lebího, Bagavího, Zemahšerího, Rázího)
– Muhammad Hamidullah, zmíněný v 1. verši Isrácí súry
„nejodlehlejší mešita“
v doslovném překladu
„Mešita Al-Aksá“
že to nemůže být mešita v Jeruzalémě, ale že se jedná o nebeskou mešitu
(mešita, která se nachází v nebesích)
Upřednostňuje názor, který tvrdí, že by to tak mělo být. Nicméně, je nám zřejmé, že tento názor není správný.
Předtím:
Na obloze
„Mešita Al-Aksá“
V Koránu ani v hadítech se nenachází žádná zmínka o existenci chrámu s tímto jménem.
Za druhé:
V souvislosti s událostí Miradž-Isrá existuje mnoho autentických hadísů, které hovoří o cestě Proroka Mohameda (s.a.v.) z Mekky do Jeruzaléma. Je samozřejmě nemožné přijmout interpretaci, která by odporovala této informaci, kterou jednomyslně přijala celá komunita muslimů.
Třetí:
V relevantním verši súry Al-Isrā se zmiňuje o mešitě Al-Aksá a je také uvedeno, kde se nachází, a proto není pochyb o tom, že se jedná o Jeruzalém:
„Sláva patří Bohu, který v jednu noc zavedl svého služebníka Mohameda z posvátného chrámu v Mekce do posvátného chrámu v Jeruzalémě, jehož okolí jsme požehnali, abychom mu ukázali některá ze svých znamení!“
V jednom hadísu (proroctví) prorok Mohamed (s.a.w.) řekl:
„Bůh požehnal (obdařil blahodárnými dary) oblast mezi Aršem a Eufratem a Filastín obzvláště posvětil.“
(Muslim, Víra, 282)
V tomto hadísu je Jeruzalém popsán jako posvátné místo, což je přesně to, co je uvedeno v ajétu. To ukazuje, že Místo, kde se nachází Al-Aksá, je Jeruzalém.
Posvěcení okolí mešity Al-Aksá znamená, že se jedná o úrodnou půdu, s řekami, stromy a zelení, a také o to, že je to místo, kam se obraceli proroci při modlitbách, což si pro nebesa nelze představit.
Čtvrté:
V 7. verši súry Al-Isra‘ se v překladu nacházejí následující slova:
„Když budete konat dobro, budete konat dobro sami sobě. A když budete konat zlo, budete konat zlo proti sobě. A pak, až nastane čas vaší další nepravosti, posíláme na vás vaše nepřátele, abyste se smutně tvářili, a aby vstoupili do mešity, jak vstoupili předtím, a zničili místo, které obsadili.“
V tomto verši se doslova říká:
„Ať vstoupí do mešity.“
V tomto vyjádření je popsána známá mešita, jak je patrné z arabského názvu, který je označen předponou „El“.
„mešita“
byl/a použit(a) jako.
Podle pravidel arabské gramatiky určuje předpona „el-“ v názvu „el-Mescid“ místo, které bylo zmíněno dříve. Znamená to,
„ta mešita, kterou znáte“
a podobně. V této súře se již dříve zmínily dvě mešity. Jedna je mešita Al-Haram v Mekce, druhá je mešita Al-Aksá. Vzhledem k tomu, že adresátem tohoto posledního verše jsou Izraelité, ukazuje to, že zmíněnou mešitou, která je v Jeruzalémě, je mešita Al-Aksá.
– Podle některých názorů je Al-Aksá mešitou v Ci’ráně. Ci’ráně je oblast mezi Mekkou a Taifem, 9 km od Mekky, která se proslavila jako místo, kde byly rozděleny kořistě získané v bitvě u Hunajnu. Na památku událostí, které se při rozdělování kořisti odehrály, zde byla postavena mešita. Takové místo 9 km daleko…
„Nejdále položená mešita“
což znamená
„Mešita Al-Aksá“
Představa, že by byl použit nějaký starý chrám, je naprosto nesmyslná. Navíc žádný historický zdroj se nezmiňuje o existenci takové mešity v Mekce v té době.
– Jak správně poznamenali někteří, v tomto ohledu se sami sobě vymýšlejí.
„racionalismus“
snaží se, jako obvykle, využít tvrzení, že v té době v Jeruzalémě žádná mešita nebyla. A to ještě někteří…
„teolog“
Slyšíme, jak se snaží vyniknout tím, že se vydávají za vědce a tvrdí, že učinili vědecký objev nebo získali nové poznatky. Nicméně, tyto jejich tvrzení nemají žádnou logickou souvislost a jejich tvrzení jsou pouze posvátná.
sionistických okupantů, kteří vynakládají velké úsilí na zničení Al-Aksá
Jsou to tvrzení, která jim usnadní práci. Protože okupující sionisté se snaží odtrhnout muslimy od duchovního pouta s mešitou Al-Aksá, aby toho dosáhli.
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
