– Moje otázka může být trochu dlouhá, děkuji předem. Máme doma kočku, o kterou se staráme, a žije jako v bavlnce, od očkování po krmivo.
– Jednoho dne přiletěl na balkon pták a kočka se na něj slovem loveckého pudu vrhla a spadla ze 4. patra. Naštěstí se jí nic nestalo, jen málo oděrky. V průběhu rekonvalescence vidím, že se chování naší agresivní kočky mění.
– Navíc jsem nedávno viděl video, na kterém kočka, která zabila ptáka, roní slzy.
1) Mohou se zvířata, která jsou stvořena s loveckým instinktem, jako například kočky, změnit charakterem, jak jsem zmínil výše? Mohou tedy pochopit, co je laskavost, když ji dostanou?
2) Pokud si dobře vzpomínám, četl jsem v traktátech Mistra, že potrava zvířat, jako je například šakal, se skládá z uhynulých zvířat, a že pokud by se naopak lovila, mohla by být potrestána. Pokud je to tak, je tedy i mezi zvířaty zkouška? Nebo proč jsou stvořena s instinktem lovu, když se jejich potrava skládá z uhynulých zvířat?
3) Lze náklady na zdravotní péči, které vzniknou v důsledku zranění domácích zvířat, nebo nutné vakcinace a další zdravotní výdaje považovat za almužnu pro majitele?
Vážený bratře,
Nemůžeme říci, že tresty, které zvířata dostávají, jsou nutně zaměřeny na změnu jejich morálky. Protože v některých případech je trestem smrt. Po smrti je samozřejmě nelze vychovat. To samé platí i pro lidi.
Nicméně, je zřejmé, že některé zvířata, jako je hýb, papoušek, holub, kočka, pes, ryba, zaujímají díky tréninku odlišnou pozici.
Pokud jde o otázky:
1.
Ano, pokud známe schopnosti a vlastnosti zvířat, je možné je vyškolit a zaměstnat v souladu s nimi:
„Jelikož je země stůl milosrdného Boha, stůl vztyčený pro cti lidstva, pak většina zvířat a ptáků, kteří se z tohoto stolu živí, může být lidstvu podřízena a sloužit mu.“
„Stejně jako využil nejmenší zvířata, jako jsou včely a hedvábné můry, a s Boží inspirací otevřel cestu k obrovskému prospěchu, a zaměstnával holuby v některých úkolech a naučil papoušky a podobné ptáky mluvit, přidal tak krásné věci k krásám lidské civilizace.“
„A pokud by se poznaly sklonové jazyky jiných ptáků a zvířat, existuje mnoho druhů, které by mohly být zaměstnány na důležitých úkolech, podobně jako jejich sourozenci z řad zvířat domestikovaných.“
„Například: proti invazi cvrčků by se dal využít jazyk a organizace ptáků čížků, kteří cvrčky likvidují, aniž by je snědli, a tak by se mohli zdarma využít pro tak užitečnou službu.“
(Nursi, Slova, str. 260)
2.
Ano, jak jste řekl, i pro zvířata je stanoven určitý standard. Stejně jako lidé, kteří jedí proti principům zjevení, budou potrestáni, i zvířata, která jedí proti principům stvoření, budou potrestána.
Potrestání, které dostal.
-v závislosti na povaze spáchaného trestného činu-
vlídná facka
také může být,
Zásah zepředu
také to může být.
Tento problém vysvětluje Bediuzzaman Said Nursi takto:
„Příteli! V neštěstích a pohromách, které postihují nevinné lidi nebo zvířata, existují určité příčiny a moudrosti, které lidské rozumy nedokážou pochopit. Pouze Boží vůle je zdrojem těchto principů…“
Pravidla přirozeného práva nejsou závislá na existenci rozumu.
aby se nevztahovala na něco, co nemá rozum. Moudrost šaría se zaměřuje na srdce, smysly a sklon. Na činy, které z nich plynou, se pak vztahují ustanovení šaría prostřednictvím jejich uplatňování a trestu.
Například:
„Jedno dítě,
Když zabije ptáka nebo mouchu, kterou má v ruce, odporuje přikázáním přirozeného zákona, kterým je cit soucitu. A proto, pokud kvůli tomuto odporu spadne a rozbije si hlavu, je to zasloužený trest. Protože tato neštěstí jsou trestem za ten odpor.“
„Nebo samice tygra,
Bez ohledu na silnou péči a ochranu, kterou projevuje svým vlastním potomkům, roztrhá na kusy mládě chudé antilopy, aby nakrmil své potomky. Poté ho zabije lovec. Protože se postavil proti citu péče a ochrany, potká ho stejná pohroma, jakou způsobil antilopě.“
„Upozornění:
Legitimní potrava pro zvířata jako tygři jsou mrtvá zvířata. Zabíjet živá zvířata a jíst je je haram (zakázáno) podle přirozeného náboženského zákona.“
(Mesnevi-i Nuriye, str. 74-75)
3.
Lze říci, že veterinární náklady vzniklé v důsledku zranění domácích zvířat nebo nutné vakcinace a další zdravotní výdaje jsou pro majitele zvířete darem na charitu. To je patrné z následujících dvou hadísů, jejichž výklad zde uvádíme:
„Pokud muslim zasadí strom nebo vysází plodinu a z ní pak člověk, zvíře nebo pták něco sní, pak je to, co se snědlo, pro toho člověka až do konce světa dar od Alláha.“
(viz Muslim, Musakat, 10)
„Pro muslima, který zasadí strom, je úroda z tohoto stromu, kterou lidé jedí, almužnou pro něj. Stejně tak ovoce ukradené z tohoto stromu je pro něj almužnou. I to, co snědí divoká zvířata, je pro něj almužnou. A to, co snědí ptáci, je také almužnou. A každá úroda, kterou lidé snědí a zmenší ji, je almužnou pro muslima, který strom zasadil.“
(Muslim, Musakaat, 2 (1552))
Následující věty jsou jakousi interpretací těchto hadísů:
„Ať už si z plodů této zahrady něco vezme kdokoli – ať už zvíře, nebo člověk; kráva, nebo moucha; zákazník, nebo zloděj –“
stane se pro tebe skutkem almužny. Ale za té podmínky, že budeš jednat ve jménu a s povolením Pravého Darce a budeš se na sebe dívat jako na správce, který rozděluje majetek svého Pána jeho stvořením…”
(Slova, str. 272)
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
