– Mikdád ibn Ma’dikerib (nechť je s ním Alláh spokojen) vypráví:
„Posel Alláhov (s.a.v.) mě klepl na rameno a řekl: ‚Ó Kudajme (Mikdamcık)! Pokud zemřeš, aniž bys byl velitelem, písařem nebo znalcem, znamená to, že jsi dosáhl spásy!‘“
– Mohli byste mi vysvětlit tento hadís?
– Je podle hadíše hříšné být správcem, písařem a špiónem?
Vážený bratře,
Ne, není to hřích. Naopak, řádné plnění takových služeb, které jsou společenskou povinností, má velkou odměnu a velký duchovní přínos.
Témata, která se v hadísech objevují, se týkají specifické situace související s daným společníkem Proroka (s.a.v.) a představují zvláštní varování Proroka (s.a.v.) tomuto společníkovi.
Příslušná hadíská zpráva zní takto:
Mikdâm ibn Madîkerib vyprávěl: Prorok (s.a.v.) se ho dotkl na ramena a řekl:
„Ó, můj Mikdame, jak šťastný jsi, když zemřeš!“
(v čele lidu)
ani nejsi správce
(správce)
Nejsi ani jejich písař, ani jsi člověk pověřený shromažďováním informací o nich a předkládáním jich chalífovi.“
nařídil.“
Poznámka:
Znamená to správu kmene a shromažďování informací o tomto kmeni a předkládání těchto informací státnímu představiteli. Osoba, které je tato úloha svěřena, se nazývá
„vědec“
Je uvedeno jméno.
„Pomocník toho, kdo je k uctívání“
podle tvrzení autora, na každých pěti moudrých lidech
„menkıb“
V čele stojí předseda, který je přímo podřízen prezidentovi státu. Je zřejmé, že tato organizace představuje jádro dnešních místních a regionálních samospráv. Postupně se vyvíjela v souladu s požadavky a podmínkami dané doby.
V textu se zmiňuje
„kudeym“
slovo
„starobylý“
je zmenšenina slova. Proto toto slovo používáme
„Můj Mikdamíku“
Přeložili jsme to takto.
Účelem mírného dotyku ramen Mikdada, který prorok Mohamed (s.a.v.) provedl předtím, než s ním promluvil, bylo vyjádřit mu svou lásku a blízkost a zároveň ho upozornit na to, aby byl opatrný s tím, co řekne.
Podle vysvětlení Aliyyü’l-Kariho,
„Ty nejsi žádný mudrc.“
slovo arif v této větě
„feîlün“
Jelikož se jedná o přídavné jméno v podobě slova, které má význam jak aktivního, tak pasivního podstatného jména, může být zde použito jak v aktivním, tak v pasivním významu.
Pokud je používáno ve smyslu participia aktivního, vyjadřuje význam, který jsme vysvětlili výše.
Pokud je však použito ve významu pasivního podstatného slova, pak
„být známý, stát se slavným“
což znamená.
Pokud se předpokládá, že slovo má tento význam, pak má věta následující význam:
„Ó, můj Mikdame, jak šťastný jsi, že zemřeš ne jako písař v službách někoho jiného nebo nějakého šéfa, ani jako slavný člověk.“
S těmito slovy na nás promluvil Posel Boží (s.a.v.)
O Mikdádovi se říká, že by nebylo dobré, kdyby se stal vládcem, nebo pracoval pod ním, a že sláva obecně je neštěstí.
chtěl/a vyjádřit svůj názor.
Prorok Mohamed (s.a.v.) byl zároveň největším duševním lékařem, a proto znal nálady a schopnosti svých následovníků do nejmenších detailů a poskytoval jim rady přiměřené jejich situaci. Odvážné povzbuzoval k džihádu, bohaté k almužně a ty s vládními schopnostmi povyšoval na vládní posty.
Protože Mikdád neměl žádné schopnosti v oblasti správy, radil mu, aby se této úlohy vyvaroval, a zároveň mu tím, že mu tuto úlohu neudělil, naznačil, že mu přejí jen to nejlepší.
Vždyť to, že prorok Mohamed (s.a.v.) některé lidi varoval před výkonem úřednických funkcí, neznamená, že toto nařízení platí pro všechny.
Ti, kteří jsou do těchto funkcí jmenováni pro své schopnosti a kvality a kteří je řádně vykonávají, mají velkou odměnu a zaslouží si velkou pochvalu. Prorok Mohamed (s.a.v.) sám oznámil, že se jim dostane Boží pomoci.
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
