Vážený bratře,
Jakmile se naše smysly odtrhnou od tohoto světa, podobně jako když ve snu vidíme jiné věci, slyšíme jiné řeči… tak se i naše duše, která se oddělí od těla, setkává s novým světem, kterému říkáme posmrtný svět.
V okamžiku smrti se člověk setká s andělem Azrailem a v tomto novém světě s anděly, kteří ho budou zkoušet. Dobré skutky věřícího ho v tomto novém životě budou doprovázet jako milí přátelé.
Proto se tomuto světu také říká. Tento svět se každému člověku projevuje odlišně. Ti, kteří zemřeli při studiu, pokračují v tomto světě ve studiu. Pro ty ostatní je tento svět zemí utrpení, kde se poprvé ochutnají muky pekla.
Je to cesta z našeho světa do světa hrobů. Duše je odnalezena prostřednictvím Azraila (Smrtného anděla). On je důvěryhodný svěřenec, kterému můžeme s klidem svědomí svěřit naši duši, náš nejcennější poklad. V okamžiku smrti se duše osvobodí z vězení těla; ale nezůstává zcela holá. Protože je, jinými slovy, obklopená.
Když byl v těle, potřeboval oči, aby viděl, uši, aby slyšel, a mozek, aby myslel, ale teď vidí, slyší, myslí a ví, aniž by potřeboval existenci těchto nástrojů. Jako ve snu…
což znamená, že berzakh je svět mezi světem pozemským a posmrtným. Duše tam čekají na znovuzrození a den zmrtvýchvstání. Setkání s anděly, kteří je budou zkoušet, první soud, první trest a první odměna se zde odehrávají.
Jinými slovy, život v hrobě, jak se o něm mluví v hadítech, nebo spíše, adresátem trestu či potěšení je zde duch, zbavený těla. Po životě v hrobě se pak duch vrátí do svého obnoveného těla a na tom „velkém soudu“ bude zodpovědný za to, co na světě udělal. Poté následuje věčný ráj nebo peklo. V těchto místech se potěšení i trápení prožívají jak tělem, tak duší, podobně jako na světě.
Vzkříšení se týká těla, neboť duše je nesmrtelná. Duše se vrací do nových těl a na konci časů se shromažďují na soušném poli, aby byly souzeny. Po určité době, zvané , nastává fáze vážení (mizán). Ti, jejichž dobré skutky převažují nad hříchy, jsou posláni do ráje, věčného místa blaženosti. Ti, jejichž hříchy převažují nad dobrými skutky, jdou do pekla, místa Božích trestů. I věřící, jejichž hříchy převažují nad dobrými skutky, zažijí hrozné pekelné tresty, aby se očistili od svých hříchů. Poté se také dostanou do ráje…
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
