Vážený bratře,
Člověk nemůže vědět, zda jeho hadž byl přijat. Po splnění všech požadavků a provedení všech nezbytných kroků se doufá, že Bůh hadž přijme.
Je přeneseno, že Abu Hurejra (zemřel 58/677) řekl:
„Když se proroka Božího zeptali, které skutky jsou nejcennější, odpověděl takto:“
„Věra v Alláha a v jeho posla.“
Pak se zeptali, který z nich.
. ‚Džihád ve jménu Alláha.‘
, nařídil. A pak, když se ho zeptali, který z nich, odpověděl:
‚Mebrur hač.‘
odpověděl“ (Bukhárí, Džihád 1; Hajj, 4, 34, 102; Umra, 1; Muslim, Ímán, 135, 140; Tirmizí, Mevákít, 13, Hajj, 6, 14, 88; Dárímí, menásik, 8, Salát, 24, 135).
Jak je známo, přijatá pouť (hajj) stačí k odpuštění všech hříchů kromě těch, které se týkají práv druhých. Člověk se v duchovním smyslu jako by znovu rodí. Ale k tomu je potřeba…
musí splňovat alespoň těchto pět podmínek:
1.
Cestovat na hadž s naprosto čistým úmyslem, tedy pouze pro Alláha. Jako byste navštěvovali Alláha, a odvrátili od něj veškerou pozornost od všeho ostatního.
2.
Jít na pouť do Mekky s čistými (legálně získanými) penězi.
3.
splatit dluhy vůči lidem, získat od nich odpuštění, nebo splnit své povinnosti vůči Bohu, jako je modlitba a půst, a to buď tím, že je dodržíte, nebo se pevně rozhodnete je dodržovat a začnete s tím.
4.
Během poutě se vyhýbejte prázdným a nepěkným slovům, úmyslům a činům (rafes a fusîk).
5.
Dokončit hadž v souladu s ostatními vnějšími i vnitřními podmínkami.
Jen Bůh ví, jak velkou odměnu člověk za takovou pouť získá, když se mu tím vymažou všechny hříchy.
Čím větší nedostatek je v těchto podmínkách, tím menší je odměna za hadž. Dokonce u některých lidí hadž neslouží k ničemu jinému než k splnění povinnosti. U jiných to dokonce ani nedokáže a přináší majiteli hřích. Proto se bohatým lidem, jejichž majetek je znečištěn harámem nebo je pochybný, doporučuje, aby na hadž jeli s půjčenými penězi a po návratu splatili dluh ze svého majetku.
Nicméně, Imám Gázálí také doporučil:
„Ten, kdo na pouť do Mekky cestuje s majetkem, který je harám (zakázaný) nebo pochybný, by se měl alespoň snažit, aby jeho jídlo bylo čistě halal (povoleno). Pokud to nemůže dělat po celou dobu pouť, měl by se o to alespoň snažit od okamžiku, kdy vstoupí do stavu ihramu, do okamžiku, kdy z něj vyjde. Pokud to ani tehdy nedokáže, měl by se o to alespoň snažit na den Arafa. Pokud ani to nedokáže, měl by se neustále obávat, trápit a litovat, že musel na pouť cestovat s takovým majetkem, a doufat, že se na něj v Arafatu obrátí i jeho milosrdenství.“
(Husejn al-Makki, Irsád as-Sárí, 3).
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
