Vážený bratře,
Porušení práv druhých.
Jedná se o široký pojem. Porušení těla a majetku by mělo být posuzováno z hlediska hmotného práva, zatímco poškození srdce a duše by mělo být posuzováno z hlediska duchovního práva.
Největším porušením hmotných práv člověka je vražda. Zrušení práva na život, okamžité přerušení všech vztahů člověka s tímto vesmírem, zabránění člověku v uctívání Boha, zabránění v zamyšlení nad Božími díly a v vděčnosti za Boží milosti – to je vražda.
Zrada, kdy se kulkou proxhví nebo nožem přeruší veškeré chvály Bohu, které pronesly téměř sedmdesát bilionů buněk.
Naši teologové říkají, že zabití je dovoleno ve třech případech.
– Po víře se nevracej k nevěře,
– Nezpůsobuj cizoložství, i když jsi v manželství,
– Nezabíjet člověka bezdůvodně.
Bez těchto věcí nelze lidskému životu učinit přítrž.
„Kdo zavraždí člověka, aniž by to bylo z důvodu pomsty nebo z důvodu šíření zla na zemi, je to, jako by zavraždil celé lidstvo.“
(Al-Májida, 5/32)
V souvislosti s výkladem verše, jehož znění je výše uvedeno, učitel Bediüzzaman Hazretleri činí toto zajímavé prohlášení:
„Život a krev nevinného člověka, ať už pro celou lidstvo, nejsou zbytečné. Stejně jako jsou v očích moci stejné, jsou stejné i v očích spravedlnosti.“
(Sünuhat)
Jinými slovy, z hlediska nekonečné moci Alláha není rozdíl mezi stvořením jednoho člověka a stvořením všech lidí, stejně jako z hlediska Jeho nekonečného milosrdenství a spravedlnosti není rozdíl mezi vraždou jednoho člověka a vraždou všech lidí.
Lidé z nějakého důvodu zapomínají, že jsou také Božími stvořeními, když pošlapávají práva druhých.
„Pokud budu křivdit Bohu, stanu se terčem Jeho hněvu.“
nemůže takhle přemýšlet. Proto k němu přicházejí božská varování.
V souladu s tím, že je zprostředkovatelem těchto milosrdných varování, varoval i posel Alláhov (s.a.v.) svůj národ mnohokrát a různými způsoby.
Pouze tři příklady:
„Stráhejte se před prokletím utisknutého, neboť mezi jeho modlitbou a Bohem není žádná překážka.“
(Bukhárí, Zekât 63, Cihâd 180, Mezâlim 30, 35, Meğâzî 60; Müslim, Imán 31)
„
Z mého společenství je bankrutem ten, kdo na den zmrtvýchvstání přijde s modlitbami a almužnou. Ale mezitím, co urážel toho a toho, co zbavil onoho a onoho, se k němu dostaví i oni. A tak se mu z jeho dobrých skutků vezme pro toho a pro onoho. A pokud se mu vyčerpají jeho dobré skutky, než se vyrovnají všechny dluhy, pak se mu z jejich hříchů vezme a na něj se to přičte. A pak je vržen do pekla.
.”
(Muslim, Birr, 59)
„Pokud se nebojíte a statečně čelíte nepříteli, ačkoli víte, že budete zabiti, a spoléháte se pouze na odměnu od Alláha, pak vám to bude odpuštění všech hříchů kromě dluhů. To mi řekl Gabriel.“
(Muslim, Imara 117)
Z tohoto posledního hadísu se učíme velmi důležitou pravdu: ani mučednictví neodpouští porušení práv druhých.
Věřící, který zemřel pro Alláha, sice obdrží velkou odměnu, ale nezbaví se dluhů vůči lidem. Alláh totiž odpouštění porušení práv druhých ponechal na lidech. Stejně tak, i když se věřící upřímně kají, jsou mu sice odpuštěny minulé hříchy, ale porušení práv druhých do tohoto odpuštění nepatří.
„V případě těch, kteří činili pokání, se nepostupuje v rámci božského práva. Zůstává pouze žaloba na náhradu soukromého práva.“
(viz. Jazyk Koránu, náboženství pravdy)
Například člověk, který pomlouvá, se nemůže zbavit trestu za tento hřích, dokud si od pomlouvaného člověka nezíská odpuštění.
V Koránu, po mnoha verších, které se na první pohled zdají být o právech člověka a které stanovují zásady spravedlnosti mezi lidmi,
„Toto jsou mezí, které stanovil Bůh, neporušujte je.“
V Koránu se nacházejí božská varování tohoto znění. Znamená to, že porušování práv druhých je považováno za porušení božských hranic. Kdo se tedy takový člověk, který spáchal takový zločin, má obrátit, komu má o pomoc prosit?
Jelikož je člověk Božím stvořením, nedodržování jeho práv vede k božské pomstě a v tomto bodě se práva propojují.
Proč si nemůžeme odříznout vlastní prst, proč nemůžeme ukončit svůj život?
Protože ani tělo, ani duše nám nepatří. Nemáme právo ničit dům ani vyhazovat hosta. Co se stane, když to uděláme? Budeme se vměšovat do stvoření Alláhových bez Jeho svolení.
To je jak vzpoura proti Bohu, tak i porušení práv druhých.
Znamená to, že jedním činem je porušeno hned několik právních předpisů.
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
