V islámu je zjevení božské poselství, které Bůh posílá přímo svým prorokům; inspirace je duchovní poznání, které Bůh vkládá do srdce svých služebníků, kteří nejsou proroci. Tato kategorie se zabývá rozdíly mezi inspirací a zjevením, jak jsou tyto pojmy definovány v Koránu a Sunně a jakými formami duchovní komunikace mezi člověkem a Bohem se jedná.

Zjevení je výhradně pro proroky a tvoří základ náboženství. Korán je největším příkladem zjevení a byl zjeven proroku Muhammadovi (s.a.v.) prostřednictvím anděla Gabriela (a.s.). Účelem zjevení je informovat lidi o Božích příkazech a zákázcích, ukázat jim správnou cestu a vštípit jim vědomí služby.

Inspirace je naopak vedení a porozumění, které Bůh vkládá do srdce spravedlivých služebníků, učenců nebo věřících, kteří nejsou proroci. Inspirace není závazným zdrojem, je osobní a netvoří náboženské ustanovení. V soukromí mystického chápání je inspirace chápána jako vnitřní intuice, která se zvyšuje s čistotou srdce a zbožností.

V této kategorii jsou podrobně vysvětleny na základě spolehlivých zdrojů témata, jako jsou druhy zjevení, zdroj inspirace, mylné představy o těchto pojmech a jak rozlišovat mezi pravdou a nepravdou.