Mezhep představuje různé interpretace a porozumění, které vznikly na základě základních zdrojů islámu, Koránu a Sunnatu, zatímco mešreb vyjadřuje morální a mystický styl, který jednotlivci přijímají ve svém náboženském životě a duchovním směřování. Tato kategorie se zabývá procesem vzniku mezhepů v islámu (zejména mezhepů v oblasti fiqh a itikad), základními rozporů, hlavními větvemi jako Ahl-i Sunnet a Ší’a a mezhepy pod těmito větvemi. Současně se zabývá vznikem, principy a vlivem mešrebů, tj. řádů, mystických cest a individuálních duchovních sklonů na islámské společnosti.

Mezhep a mešreb obohatily islám různými úhly pohledu, aniž by narušily jeho jednotu, a po staletí utvářely náboženský, právní a duchovní život islámských společností. Tato kategorie zdůrazňuje, že mezhepové rozdíly nejsou konfliktem, ale prvkem obohacení; posiluje porozumění tomu, jak mohou různé názory existovat vedle sebe v rámci islámské morálky.