Vážený bratře,
Není logický důvod, proč by se nemělo uvažovat o tom, že vesmír byl stvořen z moudrosti a pro moudrost. To, že Bůh stvořil vesmír jednak proto, že si to sám přál – a to je skutečný důvod a moudrost – a jednak z úcty k Prorokovi Muhammadovi (s.a.w.), který tuto myšlenku nejlépe zprostředkoval, také z logického hlediska nepředstavuje žádný problém.
Účelem stvoření vesmíru je zprostředkovat existenci a jednotu Nejvyššího stvořitele a vštípit do srdcí lidí, že je jediným pravým bohem. Zejména duchové a lidé, jakožto stvoření s rozumem, jsou pověřeni právě touto úlohou.
Jak je patrné z výše uvedeného verše.
Hlavním smyslem, účelem a skutečným cílem stvoření vesmíru je tedy, aby se náš Bůh mohl projevit. Druhým, sekundárním smyslem a účelem je, aby se v Božím vědomí stvořil Prorok Mohamed (s.a.w.), který nejlépe vysvětlí svědectví vesmíru o Bohu, jeho moci a moudrosti.
Podle autorit v oblasti hadísů nemá tato hadísní zpráva, která je v této souvislosti známá, z hlediska řetězce předávání spolehlivý původ; nicméně její význam je správný.
Dajlamí zprostředkoval hadís, který je přičítán Ibn Abbasovi, a který je zvednutý (marfú):
Tento hadís podporuje význam výše uvedeného hadísu.
Správnost významu tohoto hadísu můžeme vysvětlit takto:
Bůh se chce lidstvu zviditelnit především prostřednictvím těchto dvou knih:
Jedním z nich je dílo ontologického zjevení, úžasná síť řádu a harmonie,
Druhé je věčný tlumočník a výklad této knihy vesmíru, který obsahuje základní principy všech posvátných knih.
Je skutečností, že ať už se jedná o knihu vesmíru, nebo o Korán, je nemožné je plně pochopit bez učitele, jako byl Prorok Mohamed (s.a.w.). Kniha, která není srozumitelná a nemá učitele, který ji vysvětluje a objasňuje, se však neliší od nesmyslného svazku papíru.
V hadíse je zmíněn tento titul, který je dán Prorokovi Muhammadovi (s.a.w.), jenž je jediným učitelem těchto dvou knih, které jsou největším popisem/představením Alláha. Z tohoto pohledu není nic špatného na tvrzení, že vše bylo stvořeno pro osobnost Proroka Mohameda. Proto zde není důvod k překvapení.
Bylo by užitečné tuto problematiku podrobněji vysvětlit.
Bůh stvořil vesmír a lidstvo, aby dal najevo svá jména a atributy. Vesmír je kniha; ukazuje projevy Božích jmen a atributů a učí o Jeho existenci a jedinečnosti. Je však známo, že lidé tyto lekce z knihy vesmíru příliš dobře nechápou. Poslání tisíců proroků od Adama je toho důkazem.
Z toho vyplývá, že lidský rozum sám o sobě nedokáže pochopit ponaučení, které Bůh chce lidstvu předat prostřednictvím knihy vesmíru. Proto, aby lidský rozum pochopil, Bůh poslal proroky, aby lidský rozum vzdělávali a učili ho číst knihu vesmíru.
Každý prorok však tuto lekci stručně vyučoval v souladu s podmínkami dané doby a podle schopností lidí. Nakonec poslal Korán, který obsahuje základní principy všech zjevení, proroku Muhammadovi (s.a.v.). Prorok Muhammad (s.a.v.) pak knihu vesmíru vysvětlil způsobem, jakého žádný jiný prorok nedosáhl, a to jak šířením veršů Koránu, tak i svou Sunnou, která Korán vysvětluje.
Jelikož byl vesmír stvořen jako důkaz existence a jednoty Alláha, a jelikož pouze Prorok Mohamed (s.a.w.) vysvětlil jeho důkazní stránku, lze říci, že kdyby nebyl Prorok Mohamed (s.a.w.), neexistoval by ani tento svět. Protože mezi existencí a neexistencí nepochopitelné knihy, pokud k ní není učitel, který by ji vysvětlil, není žádný rozdíl.
Co to vlastně znamená, když dáte negramotnému pastýři tu tak cennou knihu Ibn Sina, „Al-Qanun“?
Kdyby však tentýž pastýř navštěvoval školu a studoval na univerzitě, kde se vyučuje fyzika, chemie a medicína, pak by tato kniha měla pro něj také velký význam. Jak by řekl Bediuzzaman:
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
