Súra An-Nisá, 48: Opravdu Bůh nikdy neodpustí, že by mu byl kladen na rovinu. Odpustí však jiným hříchům, komukoli chce, a projeví milosrdenství. Kdo přisuzuje Bohu společníky, ten skutečně vymyslel velký lží. Súra An-Nisá, 153: Lidé knihy od tebe žádají, abys na ně z nebe seslal knihu. Žádali od Mojžíše ještě větší věc a řekli: „Ukaž nám Boha zjevně!“ A proto je zasáhla blesk kvůli jejich nepravosti. Pak si vzali tele (jako boha), přestože jim přišly jasné důkazy. Odpustili jsme jim to. A dali jsme Mojžíšovi jasný důkaz (moc). Jak můžeme vysvětlit, že Bůh říká, že nikdy neodpustí těm, kdo mu kladou společníky, a přesto o několik veršů později je „odpustil“? Prosím, vysvětlete mi to.
Vážený bratře,
Toto téma bylo přesunuto včetně odpovědí a komentářů, klikněte pro přečtení…
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
